ZŠ a MŠ Kladno, Velvarská 1206 - úvodní stránka

Základní škola a Mateřská škola
Kladno Velvarská 1206

  • English
  • Deutsch
  • Français
  • По-русски

Přeskočit na menu vybrané sekce

Historie školy

V roce 2002 oslavila naše škola sto let od svého založení. Nebyla ovšem první školou v Hnidousích. Již v červnu roku 1882 se obecní výbor usnesl, aby byla postavena škola a děti nemusely docházet z Hnidous do Pcher, neboť v jarních a podzimních měsících velmi trpí na zdraví. Bylo usneseno požádat o zřízení dvoutřídní školy.

16. 8. 1882 podala obec žádost o povolení vyškolení obce ze Pcher a zřízení samostatné dvoutřídní obecné školy. Toto povolení a zároveň povolení stavby obdrželi 29. 11. 1883. Stavba školy začala 2. 5. 1884 pod vedením Václava Sláška. Již v lednu 1884 byla zvolena 1. místní školní rada v čele s předsedou, který byl zároveň starostou obce, Antonínem Jágrem. Již 1. 10. 1884 bylo povoleno školu otevřít. 2. 11. byla vysvěcena p. Josefem Kandlerem. Vyučování začalo 3. 11. – řídícím učitelem se stal František Pilnáček, učitelem byl Václav Novák. Do 1. třídy nastoupilo 100 žáků, do 2. třídy 90. Od září 1886 byla již otevřena 3. třída , učitelem byl ustanoven František Mužík, industriální učitelkou Barbora Zelenková. 1. 3. 1894 byla otevřena 4. třída.

V kronice obce, o jejímž sepsání bylo rozhodnuto zastupitelstvem 15. 7. 1923, jejímž psaním byl pověřen obecní účetní Rudolf Kazda (sebraný materiál zpracovával odborný učitel měšťanské školy František Strnad) se uvádí, že v roce 1896 bylo na počátku roku ve škole 327 žáků, na konci 342. Děti přibývaly, takže v roce 1898 byla otevřena 5. třída. Ve školním roce 1900-01 bylo ve staré škole již 439 žáků, třídy byly přeplněné, proto se školní rada usnesla o nutnosti přístavby školy a otevření nové třídy a zároveň zřízení studny. C.k. obecní školní rada ve Slaném 14. 6. 1901 zamítla přístavbu a rozhodla o stavbě nové školy na parcele č. 73.

3. 7. 1901 se obecní zastupitelstvo a místní školní rada usnesly o postavení nové školní budovy o čtyřech třídách. Stavba byla schválena 24. 8. 1901. 14. 12. byla zadána staviteli Stanislavu Červenému z Kladna za 60 212, 35 K. Bylo rozhodnuto, že v budově bude 7 tříd. Plán školy a rozpočet vypracoval Karel Neuman ze Slaného a 6. 11. byl schválen. Od 17. 12. se začalo na stavbě pracovat. 25. 8. 1902 se konala kolaudace školy a 31. 8. 1902 byla budova p. vikářem slánským Josefem Kandlerem vysvěcena. Podle zjištění místní školní rady z 8. 11. 1902 celá škola stála 74 937 K. V roce 1902 do ní chodilo 439 dětí, měla pět tříd postupných, jednu definitivní a jednu zatimní pobočku. Řídícím učitelem byl ustanoven František Pilnáček. Sbor tvořili kantoři – František Mužík, Karel Matějovský, Antonín Pták, Jindřich Soukup, Marie Richtrová a Pavla Bonaventůrová.

V roce 1903 byla založena a upravena školní zahrada. V dalších letech se pohybuje počet dětí mezi 550 až 490, je pět tříd, dvě definitivní a jedna zatimní pobočka.. Díky poddolování se však ztrácí voda ve studni a budova je poškozena. Obec se snaží škole co nejvíce pomoci, poskytuje jí ze svého rozpočtu peněžní dary – např. v roce 1909 na vybavení kabinetu ( 40 K), na učitelskou knihovnu (20 K), na chudé děti (120 K), na opravu knih a obrazů (40 K), na školní zahradu (40 K). Dokonce snižuje učitelům nájemné o 25%.

V roce 1911 v blízkosti školy začal spolek sv. Bonifáce stavět kostel, který byl vysvěcen 15. 6. 1913 p. Františkem Kučerou, děkanem ze Smečna.

V roce 1911 se jedná o sloučení Hnidous a Motyčína, což hnidouští zástupci odmítají, naopak podávají žádost na povýšení obce na městys. Během válečných let pokles počet dětí docházejících do školy o 20% - kronika uvádí, že děti chodí hladové, roztrhané, bez košil jen v chatrném oděvu nebo vůbec nechodí.

Také po válce odmítá zastupitelstvo Hnidous sloučení s Motyčínem a naopak žádá o vyloučení obce z okresu slánského a přidělení k okresu kladenskému. V 1. obecních volbách 15. 6. 1919 vítězí sociální demokraté, starostou obce je zvolen František Holeček, předsedou školní komise je řídící učitel František Pilnáček. Zastupitelstvo 25. 10. rozhodlo požádat zemskou školní radu o otevření samostatné měšťanské školy.

26. 1. 1920 bylo přípisem okresní školní rady ustanoveno otevření měšťanské školy chlapecké a dívčí. Ta byla skutečně otevřena 1. 9. 1921, měla 1 třídu a 1 pobočku, zatimním ředitelem byl ustanoven Ludvík Kovařík.

Během roku 1922 se jednalo o postavení nové měšťanské školy, pro nedostatek finančních prostředků to bylo zamítnuto. V roce 1923 se nakonec rozhodlo o stavbě tělocvičny, kreslírny a spojovací chodby. Práce byla zadána staviteli Emilu Hraběti 20. 8. 1923, rozpočet byl na 474 999, 36 Kč.

V roce 1927 bylo schváleno, aby smíšená měšťanská škola byla rozdělena na chlapeckou a dívčí pod jednou správou. Tento rok se také začalo stavět koupaliště.

Do roku 1937 byl ředitelem škol Václav Havlůj, bylo zde 15 až 16 tříd, vyučovalo kolem 20 kantorů.

Protože po odstoupení Sudet přibývá nezaměstnaných učitelů, rozhodla zemská školní rada v Praze o opětném rozdělení měšťanské školy na chlapeckou a dívčí se dvěma řediteli – Josefem Morávkem a Augustinem Hofmannem. Na výzvu vlády bývalé Čsl. republiky , aby se vdané učitelky vzdaly místa ve prospěch mužů, živitelů rodin, odcházejí J. Pšenská, B. Ligaunová, J. Nešverová a M. Vokurková. Neklid pokračuje ve školním roce 1939-40, tehdy se snižuje počet dětí na třídu ze 60 na 45, přibývají tak 2 chlapecké a 1 dívčí měšťanské školy a 5 tříd obecných. Na obecné škole se proto musí zavést střídavé polodenní vyučování a vyučovací hodina se zkracuje na 45 minut. Zároveň je od 7. 11. 1939 nařízením protektorátní vlády zavedeno povinné vyučování němčiny na všech měšťanských školách. Během tohoto školního roku měly děti dvoje mimořádné prázdniny – 14 dní v září, neboť se velmi šířila epidemie dětské obrny a celý únor, aby se ušetřilo uhlí. Dochází k přejmenování ulic, ze sokolovny musí být odstraněna Kauckého deska a ze školy Masarykova, z učebnic stránky , které připomínaly bývalou Čsl. republiku a T.G.M. z knihoven všechny spisy. Na škole jsou německočeské nápisy, ve významných dnech se vyvěšují dvě vlajky- říšská s hákovým křížem a protektorátní. Od září 1940 je podle zákona o obvodových měšťanských školách naše škola přeměněna na školu obvodovou, tedy újezdní a všechny přiškolené obce musí hradit výdaje na provoz. Zároveň se stává povinnou pro všechny děti v celém obvodě Hnidousy, Motyčín, Pchery, Saky, Brandýsek, Olšany a Cvrčovice. Aby se naše školství přizpůsobilo školství říše dochází od počátku školního roku 1941-42 ke změně měšťanských škol na čtyřtřídní školy hlavní pro děti 5. až 8. školního roku, které byly ovšem výběrové, takže do nich mohlo postoupit jen 35% dosavadního 4. školního roku obecných škol. Opět byl obnoven počet dětí ve třídě na 60 žáků. Aby se ušetřil papír, užívají děti tabulky místo sešitů.

Ke konci války byli ve škole ubytováni němečtí vojáci a děti do školy přístup neměly. V hostinci u pana Kratochvíla v Komenského ulici č 390 pouze dostávaly úkoly. Částečně se vyučovalo v jedné místnosti v obecné škole. Vyučování bylo zahájeno až 23. 5. 1945.

V roce 1946 dlužily spádové obce Hnidousím 90 000 Kč na školném a školských příspěvcích. Snaží se o povolení zřízení vlastních měšťanských škol. Je jim to povoleno až po komunistickém převratu v roce 1948, zároveň se nově nazývají školy střední a vzniká nový újezd Hnidousy – Motyčín. Rady obou místních národních výborů se po nuceném odchodu A. Prokopa dohodly na sloučení v jednu obec. Slavnostně byla vyhlášena pod názvem Švermov 15. 5. 1949.

Současnost

V dnešní době již ke škole patří pouze budova na Velvarské ulici a Dům dětí v Opltově ulici.. Stará škola, kde byl po dlouhá léta umístěn 1. stupeň, byla v roce 1993 předána soukromé anglo-americké akademii a později uzavřena. Pro výuku dětí již neslouží. Od  1.1.2003 kdy byla ke škole včleněna Mateřská škola na Náměstí Mikoláše Alše 1315, Kladno – Švermov vystupuje škola jako komplex Základní škola a Mateřska škola, Velvarská 1206. V hlavní budově se postupně udělaly různé úpravy, takže dnes je zde celkem 9 tříd pro 1. i 2. stupeň ZŠ, dvě multimediální učebny, relaxační učebna, učebna v přírodě s arboretem, žákovská knihovna, žákovská kuchyňka, tělocvična, školní a keramická dílna. Původní školní zahrada už neslouží svému účelu, ale byla přestavena na školní hřiště. Na školním dvoře ale zůstala alespoň část školní zahrady, kde byla vybudována učebna v přírodě s naučnými panely a arboretem, která se za dobrého počasí využívá pro výuku. V roce 2001 po předchozí plynofikaci školy došlo k modernizaci školní kuchyně. V roce 2007 byli na škole vyměněna všechna okna, v roce 2008 pak přízemní chodby dostaly novou podlahu a také v těchto letech škola dostala novou fasádu, která vychází z původní. Ve vile v Opltově ulici je umístěna školní družina, děti mají k dispozici prostorné pracovny i rozlehlou zahradu.

Všechny děti mají možnost v odpoledních hodinách navštěvovat množství zájmových kroužků školního klubu. Každým rokem také jezdí všechny třídy na školu v přírodě nebo výjezdy do zahraničí a starší děti na hory.

Letošní školní rok

V letošním roce navštěvuje školu 178 dětí.

Cizí jazyky jsou vyučovány od 3. ročníku, podle počtu dětí i v dělených třídách. Cizí jazyk - anglický je vyučován podle hodinových dotací v jednotlivých třídách. Druhým cizím jazykem je jazyk ruský, který je vyučován od semé třídy podle hodinových dotací v jednotlivých třídách. Cizí jazyky jsou rozvíjeny i v rámci školního klubu.

Významnou součástí je výuka v oblasti informačních systémů. Práce s počítačem se vyučuje od páté třídy v rámci předmětu Informační a komunikační technologie a je nabízena i v rámci školního klubu od 1. třídy. Škola je vybavena dvěma učebnami s výpočetní technikou. Počítače pro žáky jsou k dispozici také v učebně NPU, kde je využívají především žáci při nápravách poruch učení.

Svůj talent a zájmy mohou naši žáci rozvíjet v zájmových kroužcích s různým zaměřením (sportovní kroužky, internet, výtvarné kroužky, zdravotnický a jazykové kroužky, atd.).



© ZŠ a MŠ Kladno, Velvarská 1206 | Grafika: Otakar Korolus | Redakční systém Weblík