3. den aneb Kozy, kozy a větrný mlýn

Datum: 30. 4. 2012

Nožičky, mé milé nožičky, šlapejte!

Tak dnes se pokusím být stručná: budíček poprvé - nic - budíček podruhé - vstávají jen měkkoty, tvrďasové odolávají - budíček potřetí - tvrďasové zjistili, že jinak snídani nedostanou - snídaně - úklid - vyhledávání svých stejně voňavých bot mezi ostatními podobně voňavými botami - konečně na cestě! Směr: Kozí farma, Žofín.

Většina dětí byla vedle z koz, kozlů i kůzlátek a naopak. Po 10 minutách krmení koz pampeliškou přes plot jsme si přečetli na informační tabuli, že se kozy nesmí krmit. Tak jsme náš kontakt omezili na verbální komunikaci, no prostě jsme si s nimi pěkně popovídali. Zvláště kozlové byli velmi milí a pěkně smrděli.

Zakoupili jsme čtyři kousky kozího sýra a děti po ochutnání zjistily, že to vůbec není špatné, a při zpáteční cestě prodejnu farmy málem vykoupily. Cesta pokračovala dále k "jedinému větrnému mlýnu holandského typu v Čechách s dochovaným technickým vybavením".

Mlýn Světlík z roku 1843 je soukromým majetkem, ale majitelé si asi uvědomili, že mladá generace má vidět ledacos, a tak nás mlýnem provedli, vysvětlili, jak se mlelo, a i když jsme jim doslova koukali do kuchyně i do postele, trpělivě zodpovídali naše všetečné chytré i méně chytré otázky.

Odpoledne se dětem velmi líbilo. Konečně si totiž mohly něco "nakoupit". V Jiřetíně z nás místní obchodníci měli radost, protože jsme jim zvýšili tržby, navýšili zisk a vykoupili dlouho neprodejné zboží. A protože je 30.dubna, a tedy svátek všech čarodějnic, rozhodly jsme se s kolegyněmi i všemi dívkami na chatě, že oprášíme svá košťata  a vyrazíme na sraz. Bohužel jsme se nechaly umluvit našimi "muži", košťata jsme zaparkovaly na půdě, k ohni jsme donesly buřty, chleba a hořčici a zůstaly při zemi, u ohně. Buřty byly snědené, písničky dozpívány, všichni prošli stezkou odvahy a teď dávno a tiše spí.

No, dneska jsme to zvládli, zítra vstaneme až v osm a bude odpočinkový den. To jsem zvědavá, jak moc a dlouho vydržíme odpočívat. Tak to je dnes vše, chci spát, spát a spát ...



« ŠvP Jiřetín pod Jedlovou