4. den aneb Já tak rád trsám, trsám ...
Datum: 1. 5. 2012
Odpočinek neznamená nicnedělání!
Přispali jsme si. Sice jen půl hodiny, ale každá minuta dobrá. Začal totiž odpočinkový den. Žádné túry, výšlapy, výstupy a sestupy, jen hry v okolí chaty. Les jsme prozkoumali již před dvěma dny, protože učitel se musí pořádně seznámit s terénem, než do něj vpustí svěřené žactvo.
Takže po vytýčení hrací plochy začaly hry Kolíčkovaná, Praskání balónku, tvoření mandaly a Jízda na koštěti. Zní to lehce "potterovsky", ale stáli jsme nohama pevně na zemi, nemějte obavy. Hry jsme si dovolili přerušit pouze svačinovým jogurtem a později obědem.
Odpolední branná hra byla spíš procházkou lesem, kdy děti sledovaly fáborky a odpovídaly na šťouravé otázky, na které jsme si odpovědi samozřejmě nejdřív ověřili, a mezi děti tato daná fakta buď po troškách trousili, nebo je děti poznaly na vlastní kůži. Závěr hry byl vtipně zaveden na hřiště, kde děti řádily s míčem, hrály fotbal, stolní tenis a ringo, do kterého jsme my, úči, vyslaly pana učitele. Šel radostně a vesele. Zcela naplnil Coubertainovo heslo: "Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!"
No, a po večeři přišel vrcholný bod dnešního programu. Diskotéka. Opět ale stejně pěkná a bujará jako v sobotu. Opět hutné a nedýchatelné prostředí, rytmické dunění basů a hopsající mládež, která navazuje vztahy, ruší je, znovu navazuje, přehazuje, mění a handluje, aby posléze došla k tomu, že největší sranda je stejně s klukama při kartách nebo s holkama při drbání.
Teď už děťátka spí, myslím si, že si dnešek skutečně užila, odpočinula si, a zítra zase vyrazíme.