5. den aneb Heja, heja, vedro, nenič mi mé bedro ...

Datum: 2. 5. 2012

Trocha vzdělání neuškodí !!!

V půl desáte klepala první polovina naší výpravy na dveře pohádkové galerie v Jiřetíně, zatímco druhá polovina odevzdaně čekala na příchod paní průvodkyně před Muzeem těžby, také v Jiřetíně. První skupina byla po všech stránkách úspěšnější - paní majitelka nám otevřela přesně, jak bylo domluveno, ukázala  a předvedla všechny unikáty, které měla po ruce /herduli, paličky, kolovrátek, ovčí vlnu, keramiku, "didžeridu" na místní způsob atd./. Všichni si pak ve výtvarné dílně mohli vytvořit malinké výtvarné dílečko, což opravdu všechny bavilo. Druhá skupina na tom byla trochu hůř. Ve všech dvou  zatuchle vonících místnostech, kde bylo jedinou výhodou chladno /venku bylo asi 25 stupňů/, mohli všichni spatřit vykopávky nalezené na Tolštejně /místnost č.1/ a vykopávky nalezené ve štole /místnost č.2/. Měla nás varovat nenápadná otázka paní, která nám prodávala v informačním centru vstupenky: "A vy tam opravdu chcete jít?" Odpověď: "Ano."  A ještě jedno oťuknutí: " Nechcete jít radši do štoly?" Nekompromisní odpověď: "Ne, tam už jsme byli."  Povzdech: "No jak myslíte!" Skryté titulky, které jsme však špatně přečetli: "Já jsem vás varovala !?!?!"

Obě skupiny, jak tušíte, se vyměnily. Takže si všichni užili všeho.

Odpoledne jsme si řekli, že vzdělávání už bylo dost a že musíme to vynikající jídlo, kterým nás tady zahrnují, a to není vtip, zase trochu vychodit. Ta výborná paní z galerie nám doporučila vyhlídku nacházející se asi 3 km od nás. Cesta příjemná, lehce předbouřková. Vyhlídka opravdu krásná, trošku obtížnější výstup po žluté, ale zvládli i ti, kteří by to do sebe před čtyřmi dny neřekli. Tady odbočím - všichni chodí moc pěkně, šlapou statečně a pak z toho mají výborný pocit, že to všechno ušli. Takže, vyhlídka úžasná, o něco víc předbouřková. Návrat rychlý, téměř bouřkový. Jen jsme zavřeli dveře od chaty, spadly první kapky, pak druhé, třetí a spousta dalších a občas se objevila i kroupa. Když to zhodnotíme, tak všechno dopadlo tak, jak mělo, všechno do sebe úplně přesně zapadalo.

Venku se ochladilo. Což je dobře, protože zítra máme celodenní výlet do Liberce a vedro na cestu a ve městě není moc dobré. Spát jdeme dnes dříve, protože ráno vstáváme už v půl sedmé. Což je také dobře. Pro všechny. Takže dnes končíme, zdravíme všechny rodiče a přátele školy.

P.S.: Chci se omluvit. Živí mě sice výuka češtiny, ale kromě dneška jsem všechny články psala mezi 22.30 a 24.00. Kdo mě zná, ví, že v devět většinou už spím. Takže pokud tam oběvýte ňějakí chibi, omlouvám se, ale jsem jen utahaná učytelka. Ďýki. J.S.