1. den aneb Jak jsme dojeli ...

Datum: 28. 4. 2012

Dojeli jsme dobře!

Po famózním rozloučení s rodiči a přáteli školy a žactva, kteří plakali dojetím a někteří i radostí, jsme nabrali směr Mělník, Rumburk, Jiřetín, Jedlová. Z celého množství igelitových pytlíků určených pro celý zájezd byly použity čtyři kusy, naštěstí pouze jednou osobou. Chata Setuza vypadá skutečně jako na reklamních letácích, zatím chybí jen muškáty v oknech, ale i ty už jsou připraveny uvnitř chaty k vystrčení ven. V pauze, kdy jsme čekali na ubytování, se chytří žáci stačili strefit do malebného rybníčku před chatou jedním míčem, jedním  svítícím frisbee a jedním frisbee, které nesvítilo ani po vylovení. Martin S. si namočil a vzápětí na slunci usušil kraťasy. První oběd, ubytování, povlečení postelí a nástup před chatou zvládli všichni žáci uspokojivě úměrně svému věku a životním zkušenostem. První výšlap - směr rozhledna Jedlová na hoře taktéž Jedlová - proběhl taky v pohodě. Někteří letěli, někteří šli, někteří funěli, někteří už ani jedno. Na vrchol jsme došli beze ztrát, dolů do údolí také. Před chatou už všichni nemohli a dožadovali se odpočinku. Po pěti minutách už radostně poletovali po chodbách, vzájemně na sebe halekali a bouchali dveřmi. A po večeři se připravovali na diskotéku od sedmi hodin. Vzduchem se vznášely dámské i pánské vůně, dívky se líčily, pánové gelovali. Kam se hrabe Vaše příprava na ples, vážení rodičové!

V zapařeném a temném dusnu vydržela většina hopsat, skákat, řvát i ploužit hodinu a půl. A to i ti, kteří nejdřív tvrdili, že tanec je trapnej. Teď už leží vymydlení a opět voňaví ve svých pokojích. Kolegyně Géringová vybírá řízky a jiné zásoby, aby je uložila do chladu, a tedy aby zítra byly bez rizika poživatelné, kolegyně Šefflová připravuje hru na zítra, kolega Novák kontroluje pokoje a nekompromisně zhasíná a já Vám podávám zprávu o našem stavu. Je celkem jiný, ale věřte, že zatím docela fajn!



« ŠvP Jiřetín pod Jedlovou