Den sedmý aneb Nic není nemožné ...
Datum: 23. 5. 2014
Mysleli jsme si, že už to máme za sebou ... a bohužel ne. Viróza, která dle našeho mínění zakroužila a odletěla, si to zase rozmyslela a vrátila se na ještě jednu návštěvu. Jedenáct nováčků a dva mazáci ... tak jsme radši požádali paní doktorku z Jablonce, zda by naše děti nemohla zkontrolovat. Přijela velmi rychle a potvdila naši diagnózu. Pochválila naši péči a probrala s námi další postup. Za velký léčebný úspěch pokládáme to, že již dva chlapci a tři dívky jevili velmi živý zájem o to, co bude k obědu.
Odolní a již imunní jedinci vyhledali dopoledne stinný les, kde hráli matematické a češtinářské soutěže, hry na logiku i hry intuitivní a fantazijní. Spíše takové odpočinkové dopoledne. Aby se náhodou nic nepředvídatelného a nepříjemného nestalo. Odpoledne se chvilku hrály sportovní hry, ale jen lehce, pak se vyhodnocovalo, a následovala závěrečná diskotéta. Poslední pokus o přátelská, láskyplná, ale i nepřátelská vyznání, poslední pokus přiblížit se k němu, přiblížit se k ní, zatrsat si, či jen tak popovídat.
Tak milí rodiče, vypadá to, že už se nás brzy dočkáte. Zítra odjíždíme kolem desáté a mezi 12.00 a 12.30 náš autobus přistane před školou. Dobrou noc a v poledne na shledanou!